Lípa sama o sobě není a nemůže být zprostředkovávající moudrost, ale ve svém druhu je velkým symbolem k moudrosti směřujícím.
Kořeny stromu kotví v zemi – je spojen s místem svého bytí.
Kmen dává sílu a oporu velkému množství jednotlivých větévek a pupenů, které každá jednotlivá nesou v sobě příslib a předpoklad samotného velkého stromu.
Koruna směřuje ke klenbě nebes, aby z ní čerpala životadárné světlo.
Listy lípy mají tvar srdce, a tím mohou platit za obraz toho, že i naše jednotlivá srdce mohla by se spojit do jednotnosti vznešené koruny, která dává sílu kmeni a kořenům – zemi /vlasti a od té opět čerpá posilu pro svůj vlastní vzrůst života.
Listy opadají – to znamená, že i my lidé máme zde svůj omezený čas, ale strom zůstává nadále. Každý list dává svoji sílu stromu, aby tento právě díky této darované síle překonávaje nicotnost a nepatrnost jednotlivého listu a mohl zde zůstávat dále. Po staletí, tisíciletí.
Květy stromu jsou tvořivostí obsahující inspiraci a zárodky semen pro další dobré dílo, tedy další nový strom.
Lípa není sama o sobě moudrostí, ale moudrým počinem Tvůrce nese v sobě připomenutí člověku, co vše je mu dáváno a také co je od něho očekáváno, či spíše Tvůrcem žádáno. Spolupráce na dobrém díle, kdy vše má svůj vysoký smysl a řád, kde list listu nezávidí místo, kde on vyrostl, ani to, že snad druhý list je ve svých životních podmínkách větší a zelenější.
Vše, co proudí životem stromu, je vlastně moudrostí, svědčící o velikosti a obdivuhodném nadhledu Tvůrce nad svým dílem. I my, lidé náležíme k tomuto dílu! Přemýšlejme o naší úloze v úloze života velkého Tvůrčího díla.
Tento strom je zde zasazen, aby umožňoval v budoucí době svojí rozložitou korunou, svými šumícími listy, svými voňavými květy a zpěvem ptáků v koruně pobývajících zastavit se zde dobromyslným lidem a usilovat společně o hledání odpovědí na mnohé otázky života s moudrostí a nadhledem své vlastní účastnosti a zodpovědnosti na životě v obci, v kraji, ve státě i na celé zemi.
Dnes smíme přemýšlet a hovořit nahlas o všem, co nás naplňuje, neboť jsme v etapě demokratického života v naší zemi. Avšak demokracie sama o sobě bez moudrosti je ničím. Bez moudrosti a vůle ke spolupráci je demokracie jen prostředí k rozpolcenosti, hádavosti, řevnivosti.
Moudrost poznání života, jeho smyslu a významu v rozměru jednotlivce i celého společenství je více méně podmínkou pro správné používání potenciálu demokracie. Bez moudrosti nemůže ani sebelepší společenský systém směřovat k dobrému vývoji.
Kéž by moudrost vládla světu, a ne nízkost a omezenost, které jsou následným projevem všeho, vždy, když je duše člověka zdeformovaná hloupostí, leností ducha a citu.
Kéž by tento strom, jenž je darovanou inspirací k moudrosti Českou Konferencí městu Kutná Hora, jehož si nadmíru ceníme a vážíme, kéž by tento strom byl ve své prvotnosti předchůdcem mnoha dalších stromů moudrosti v naší zemi.
Kéž by také pochopení veliké moudrosti spojenectví všech částí stromu k růstu a rozmachu sil bylo impulsem k pokroku v kulturnosti a osvícenosti života všech lidí.
Nechť přebývá Boží požehnání s tímto zasazeným stromem.
11.4.2015 - vinice „U všech svatých“ Kutná Hora