Vysílání 8.června 2016

Podrobnosti

Vytvořeno - 25 květen. 2016

Jiří Vítek – předseda strany Patrioti ČR se strefuje do černého na téma vlastenectví, členství v EU a ochrany naší země. RNDr. Marian Kechlibar, Ph.D – s odborníkem na západoevropskou politickou scénu pomyslně navštívíme Rakousko, Německo či Turecko, a krom jiného se můžeme zamyslet i nad tím, zda aktuální dění ve Velké Británie způsobí zásadní průlom nejen tam, ale i pro ostatní země Evropy. Jan Michal Kubín – bývalý manažer, nyní již patnáct let zabývající se lidským zdravím, nabízí své rozhodně velmi zajímavé vhledy na smysl lidského života a řád věcí ve vesmíru i v mikrokosmu.

Záznam z vysílání České Konference – 8.6.2016

S panem Jiřím Vítkem rozvinul moderátor pan Karel Kříž diskusi o tom, v jakém stavu je vlastenecká scéna v naší republice. V této souvislosti se krátce dotkli také nedávné demonstrace na Malé straně, kde se střetli příznivci a odpůrci imigrace. Probouzí se v nás vlastenectví? Jsme na tom s vlasteneckým cítěním lépe než třeba před pěti lety? Co nám ještě chybí k tomu, aby se vlastenectví opět projevilo naplno?  Přirovnal vlast k našemu domovu jako místu pro každodenní život – též tam chceme mít čisto, bezpečno, chceme si to „své“ místo uchovat i pro další generaci. Spousty informací o panu Jiřím Vítkovi se můžeme dozvědět na webových stránkách www.patriotistrana.cz. Otázky směřovaly k tomu, co nás vlastně ukolébalo. Rychlost a dostupnost informací nás možná přivádí k tomu, že přestáváme vidět či hledat souvislosti. Žijeme po dlouhá desetiletí v míru. Může být tento klid v blízké době narušen? Dalším nepříznivým jevem současnosti je, že se u mladé generaci začíná projevovat ztráta respektu k autoritám a absence zodpovědnosti, počínaje třeba obyčejnou řádnou docházkou do zaměstnání. Kdo je pro mladou generaci vlastně autoritou, jakýmsi hrdinou, který něco dokázal, někdo, o koho by se mohla opřít a spoluvyznávat kladné hodnoty života. Porovnal situaci v Německu, Rakousku či Francii, jakým vzorem jsou tamní politické scény, ale zmínil třeba i zesílení Polska, které je dnes lídrem např. v byznysu, zemí dobře se orientující a probouzející se do podoby silného evropského státu. Kdo dnes vlastně drží poslední hráz?

„Na západní frontě klid“ s RNDR. Marianem Kechlibarem se vnoříme do atmosféry příprav voleb ve Velké Británii, které ode dne tohoto vysílání mají proběhnout za dva týdny. Poukázal na řečnické dovednosti britských politiků, kteří svými rozumnými argumenty dokážou být velmi přesvědčiví. A to na obou stranách, tedy odpůrci i příznivci eurozóny. Velké množství voličů ve Velké Británii se zřejmě ještě nerozhodlo, na čí stranu se postavit. Je tedy otázkou, co by dokázalo zapříčinit výkyv na tu či onu stranu a zda to bude hřebíčkem do rakve či naopak. Velká Británie si na své migrační problémy „zadělala“ již dávno, a to v devadesátých letech, kdy přicházeli migranti z Pákistánu, Indie či Afriky. Nelze tedy říci, že za vším stoji Brusel.  Přistěhovalecká vrstva je zde velice rozmanitá a způsobuje to krom jiného např. poměrně vysoké výdaje ve státní správě a sociální sféře. Má se Evropa bát, vystoupí-li Velká Británie z EU? Nebo se má bát Brusel? Kdo má v rukou tento „domeček z karet“? Další náhled zprostředkoval pan Kechlibar na situaci rakouských voleb. Poražená strana se rozhodla, že výsledky voleb napadne; mají spousty prokazatelných indicií, např. počty voličů, věk voličů a jiné iregularity, které mohou být vzaty jako právní základ pro žalobu. To celé vrhá nedobré světlo na rakouskou státní správu. Jak by výsledky tohoto koktejlu mohly ovlivnit situaci u nás? Na podzim nás čekají senátní volby, volby do krajů a příští rok parlamentní volby. Dále pan Kechlibar vysvětlil pojem tzv. australského modelu boje s imigrací a jakým způsobem se kdysi Austrálie vypořádala s připlouvajícími čluny. Dodnes tam využívají tento způsob nakládání s migranty. V tom je celá Austrálie jednotná. V Evropě však je situace jiná, skládá se ze zemí,  nichž každá má trochu jiné zájmy. Dále jsme se s panem Kechlibarem podívali do Německa. Měl připraveny spousty informací, např. o situaci kolem záplav v Bavorsku a to, jak tyto okolnosti byly zneužity ve prospěch proimigrační politiky, vyhrocující se vztahy mezi Tureckem a Německem na poli politickém, teroristických útocích i násilné kriminalitě. Ani ve Francii není situace klidnější, a to v souvislosti s chystaným fotbalovým mistrovstvím a s tím spojenými obavami z teroristických útoků. Navíc bylo zjištěno, že mezi najatými strážci se vyskytuje dost vysoké procento lidí, kteří mají podezřelé napojení na teroristické organizace. Další zastávkou byla Itálie a také její předvolební situace, kde aktuálně má veliké šance, která by mohla totálně změnit zavedené staré systémy v Itálii. Na závěr se vrátili k diskusi o Evropské unii jako celku, a to na téma politické cenzury, snahy kontroly internetu apod.

Jan Michael Kubín je člověk, se kterým se dá hovořit na mnoho témat, jelikož má spousty zkušeností. Je autorem knihy „Pansofia“, ve které otevírá pohled na svět jako na ucelený systém zákonitostí platných pro celé univerzum. Dnešní lidstvo churaví. Tři pilíře - věrouka, filozofie a věda - dokumentují aktuální stav poznání civilizace. Z nich vznikají hodnoty, na kterých je společnost postavená. Máme dnes něčeho méně?  Všechny byly kdysi jedním jediným poznáním, než se rozčlenilo do tří částí.  Dnes spíše  jedna část vytlačuje druhou, zůstávají nějakým způsobem od sebe oddělené. Hledal principy, které jsou společné všemu a způsobují, že se vždy děje to, co se právě děje. Myšlenky pana Kubína se také dotkly výchovy, vztahů či chybějícího chápání vazeb. Dnešní společnost je nemocná. Nemoc je zablokování energetických toků. Pokud po akci existuje neblokovaná reakce, je to samořiditelný systém. Pokud je reakce blokována, např. nějakým kontrolním mechanismem, není již přirozenou a vidíme, že se něco děje. Vždy je třeba hledat oba protipóly, příčinu i následek. Dotknul se kromě jiného také zajímavého fenoménu – věčnosti. Pan Kubín zajímavým a nekonvenčním způsobem předestřel své vnímání tohoto pojmu. V závěru se vysílání se rozhovor vrátil ke vnímání současné situace. Je pan Kubín realista, pragmatik? O čem je přesvědčen? Odhalíme své bloky, které nás brzdí v různých situacích našeho života?  A najdeme jejich příčiny a tím i léčbu? 

Sdílet článek