Vysílání 3.srpna 2016

 MUDr. Jaroslav Špatenka, CSc. - vedoucí lékař oddělení transplantací a tkáňové banky FN Motol nám svěřil svůj profesní životní příběh a zajímavé náhledy na tento obor i lékařství jako takové. RNDr. Marian Kechlibar, Ph.D – v pokračování pořadu "Na západní frontě klid." nás opět informoval o závažném dění v Evropě. Michal Semín -  český novinář, komentátor, překladatel a spisovatel nás jako úspěšný  průkopník domácího vyučování dětí seznámil s tím, jaká byla jeho motivace a cesta za dosažením tohoto cíle. Celým pořadem nás po boku pana Karla Kříže provázeli i dva spolumoderátoři pánové Stanislav Rudolfský a David Borecký.

 

 Záznam z vysílání České Konference – 3.8.2016

Srpen jako druhý měsíc prázdnin vyvolává nejen v dětech pocit, že se něco krásného již zase blíží ke svému konci. To přimělo i moderátory, pana Karla Kříže a pana Stanislava Rudolfského, k malé úvaze a vzpomínce na svá prázdninová prožívání. Poté pan Rudolfský představil prvního hosta, pana MUDr. Jaroslava Špatenku, CSc., který vedoucím lékařem oddělení transplantací a tkáňové banky Fakultní nemocnice Motol. Vystudoval obecnou chirurgii a specializoval se poté na dětskou kardiochirurgii. Zakládal dětské kardiocentrum a tímto oborem naplnil celý svůj odborný život. I přes své rozsáhlé znalosti a dovednosti je velice skromný. Vyzdvihnul především své „učitele“, lékaře, primáře a profesory, kteří své povolání měli jako poslání, jež prolínalo celým jejich životem, nerozlišovali soukromí a práci a byli kdykoli k dispozici. Svou prací žili a patřili ke špičkám ve svém oboru. Pan MUDr. Špatenka pobýval i ve Velké Británii, na pobyt tam se však připravoval 10 let předem, než byl přijat.  Pohovořil  též o svých náhledech na současný systém vzdělávání lékařů, jež dnes nenaplňuje možnosti, které fungovaly kdysi. Vše souvisí s vývojem společnosti, je to věc vzorů. Přiblížil pojem „banka kardiovaskulární tkáně“ a co obnáší práce tkáňových bankéřů.

Tkáňová banka získává, uskladňuje a ošetřuje srdeční chlopně a cévní štěpy. Zajímavé je i to, že tyto „součástky“ jsou na trhu i v uměle vytvořené formě, nelze je však využít ve všech případech. Záludná otázka směrovaná na pana doktora byla např. ta, jaký operační zákrok by provedl s naší společností, aby se ozdravila. Poslechněte si, jak diagnostikoval naši společnost právě pan MUDr. Jaroslav Špatenka, CSc. a které její buňky považuje za nemocné. Zdůraznil však, že až teprve po chirurgickém či transplantačním zákroku začíná vlastní „boj“ o úspěšnost celého zákroku a následná léčba. Zároveň při diagnostikování i při samotné „operaci“ nelze obejít historický vývoj té které společnosti. Pan doktor si velice váží činnosti České konference, která výběrem témat přispívá ke stanovování diagnózy, a to bez násilí či revolucí.

Pan MUDr. Špatenka uspokojil i další zvídavé otázky, např. týkající se jeho velkého koníčku, kterým je myslivost. Musel se tak trochu zpovídat, jak kontrastuje tento jeho koníček, který se neobejde bez „zabíjení“ zvěře s tím, že na druhé straně stojí jako lékař vždy na straně záchrany života. Vysvětlení bylo velice jednoduché – vyslechněte, o čem je vlastně myslivost v očích pana doktora Špatenky, jaký má názor na držení zbraní a jeho další úvahy směřující až k legislativním procesům v rámci EU na téma obrany, sebeobrany či domobrany. Zajímavý názor vyslovil pan doktor též na otázku, zda považuje naši českou zemi za srdce Evropy, a v jakém smyslu.

 

Druhý host pan RNDr. Marian Kechlibar, Ph.D  v pokračování pořadu "Na západní frontě klid“ nás opět provedl hlavními západoevropskými zeměmi a jejich situací. Zmínil např. incident ve francouzském Cale, křížový pochod na Ukrajině, demonstraci v Berlíně,  problematiku tureckých menšin žijících v Německu a mnohé další. Je nějaká šance, aby se opoziční politici Evropy sjednotili a učinili nějaké kroky? Vždyť např. Francie je zemí, která již nemůže předstírat, že se nic neděje. Doporučeno bylo, že aktuální informace můžeme vždy sledovat na jeho internetovém blogu  www.kechlibar.net.

 

V závěrečné hodině vysílání si moderátoři pan David Borecký a Karel Kříž povídali s posledním hostem, panem Michalem Semínem, který je novinářem, komentátorem, překladatelem a spisovatelem. Býval ředitelem Občanského institutu a je současným ředitel Institutu svatého Josefa. Od prosince 2011 je předsedou Akce D.O.S.T. Stěžejním tématem bylo školství a především domácí vyučování dětí, jehož je pan Semín v naší republice průkopníkem. Začal se touto myšlenkou zabývat v 90. letech poté, co se inspiroval v zahraničí, např. v USA, kde již tuto formu tehdy  používalo cca 100 000 dětí.  Školství považoval a stále považuje za tzv. hlásnou troubu režimu, tedy systém,  který vždy bude přizpůsobovat své praktiky především svým potřebám. Současnou obvyklou výchovu považuje za příliš technickou, s absencí výchovy např. k partnerství a manželství, bez posílení důležitých vědomostí a znalostí, které by přispívaly k harmonickému rozvoji osobnosti dětí. Rodiče pak již jen přihlíží, jak škola děti formuje. Domácí vzdělávání naopak stmeluje rodinné vazby, nutí i rodiče aby se jakoby „znovu“ začali učit.

Další otázky směřovaly plynule od výchovy k mravním hodnotám. Spolu s panem Semínem jsme se mohli zamyslet nad tím, jaké poselství nám přináší události dnešních dní – člověče, zastav se a zamysli, zda konáš správně. Že např. i pronikání islámu do naší kultury může být určitým ukazatelem, že jsme ztratili či tak trochu opustili vlastní hodnoty, schopnost bránit naši společnost, chybí k tomu určitý životní přesah. Uměli bychom naše hodnoty také tak bránit? Za co jsme vyměnili svá vlastní přesvědčení a víru? Pro jaké hodnoty bychom „položili“ svůj život? Podle čeho můžeme poznat, že určitá kultura či systém ztrácí svou vitalitu? Hodnota pravdy a poznání si zaslouží rehabilitaci. Pokud se do škol a vzdělávání nevrátí hodnota pravdy o lidském životě, budeme nadále bloudit.

Sdílet článek

Submit to FacebookSubmit to Google PlusSubmit to TwitterSubmit to LinkedIn